Tichý jezdec

Tichý Jezdec II

Ten pes prý umřel žízní. Nikdo neštěká. Jen neživotné tóny a tma. Mezera mezi zahradami a městěm rozšklebená, černá. Kéž by ona i smrt psa pocházely ze sucha. Taková prasklina vzniká ze stesku po protečeném životě. Rozevře se, jakmile je síla přežít vybitá: strouha pro pojmutí těla připravena. Lze ji i překročit, ale to, co následuje, není pokračování.  Město v tuto dobu spí. Nad betonem plápolají …