nikola klanicová

Stinná stránka poselství

Listy se jen neochotně oddělovaly od sebe, knihu nikdo nečetl možná celá staletí. Otevírala se jako by sama, jen tam, kde chtěla: každému ale jinde. Nikdo netušil, jaké poselství na něj zrovna vyjde; zástup byl dlouhý a pravidlo velelo otevřít si ji jen jedenkrát. z rozvrásněných skrání z polozapomenutých řek z nepřečtených dlaní a z váčků jedu límcovek nesu ti pohár v barvě …