Poklad na dně

  Lhaní a cingrlátka, kulhání pochroumaných víl. Ty jako by oddechovaly z posledních sil. Ve zkřivených prstech přivlekly grál až na náměstí. Čichaly, stařeny, čichaly kohosi, kdo se vymyká, kdo ještě něco hledá ve světě, kde se po předcích dědí jen nemoci. Zmateně se rozhlížely, až zachytily stopu. Táhlo je to k opileckým tvářím trhovců, což nedávalo smysl. Avšak pod jejich rukama víly rozpoznaly čarovné …