nikola klanicová kaligrafie

Lekce z nesmrtelnosti

Jen díky ní jsem se vypořádal se zánikem. Co vlastně říct o té vzácné bytosti?  Její sny byly studené jak strniště pod sněhem, na větrném poli, otevřeném na sever. Chodívala zároveň s kometami ke staré studni: snad z lásky ke kruhu, snad ze slabosti pro hloubku, protože v té studni odnepaměti voda není. Rozevřela si vždy zručně hruď a vytáhla pár popsaných listů. Zmačkala je …