Tichý Jezdec: Solstitium

Město mívá na slunovrat oděv z rychlých mraků. V mrazu se tají zvuky a odhaluje půvab asfaltu. Svět stříbří. Tichý Jezdec mluvil ze spaní: Řekni, řekni mi číslo k tanci!  Jeho zavřené oči byly ještě větší. Zamkla jsem zlatou přilbici ve skříni. Vydala jsem se za vědmou, co dovede číst z odlesků od pípy, zda by mi Jezdcova slova mohla vyložit, než se probudí. Ženy někdy …

Hvězdy na jezení

Vlak zastavil uprostřed polí. Vystoupila jsem do mlhy. V pichlavém stromě u trati visely vzkazy. Utrhla jsem jeden, jak když se kradou v noci sladkosti ze stromku. Baňky ve vzpomínce výhružně zachrastily. Mlha je bílá hluchá tma. Ukrývá zvuky, příčiny i následky. Bez souvislosti se zjevil tulák. Oslovil mě: – Můžete mi poradit, jak se odtud dostanu na zcestí?  – Máte štěstí, tam to …