Připili si a následovala předehra k neplození.
Některé opery nestojí za nic.
On měl smoking a ona suché rty. Ty šaty si však odpoledne vyzvedl z půjčovny, voněly kýmsi cizím.
Ona si přes retní rýhy natřela lesk a zdání vlahosti.
Byli k sobě jen zdánlivě vstřícní, což je v přírodě normální. Celou tu dobu v samodržících punčochách myslela jen na to, jak jí táhne na nohy.
Lidé zbožňují povrchnosti a mohli by ji v tomto bodě odsoudit za sobectví. Ale ona pocházela z říše studených a osamělých. Její obyvatelé mají velejemné smysly nejen ohledně vychladlosti. Obdivují pohádky o pozlacených lóžích a vzrušujících hrách, kde se prsty milenců ukrývají ve tmě a kloužou v nařasených šatech, plíživě hledajíce horkou kůži.
Tady však seděli nasvícení na tvrdých židlích, v obklíčení kašlajících těl a obřích uší. Navíc se cítila zhrzená: její skvělý čich cítil jinou ženu, plnou vzrušení, co se dotýkala jeho saka včera. Záblo ji do rukou díky výkonnému větrání. Jak dalekou cestu ušla, co všechno překonala, a teď se cítí jako doma. Navíc ani to divadlo není pravda: zkušené herectví a oddanost roli pouze v publiku.
Chlad, zklamání a nepřirozené oděvy. Tak tohle by jim mohlo vydržet až do smrti.