nikola klanicová literatura

Tichý Jezdec vypráví

Zažil jsem různé druhy panenství. Mám všelijaké zkušenosti. Tak třeba tenkrát. Hlídal jsem tehdy v prstencích Saturnu pastýřské měsíčky.  Byly to těžké časy. Nosily se betonové vlasy. Výborně ladily s barvami kosmického záření. Všechny události se odrážely od absolutní nuly. Těm ženám vzali všechno ještě dřív, než mohly o svůj klenot přijít. Doslova zprůsvitněly. Nedokázaly napsat jediný filosofický spis. Zbylá identita se jim …

nikola klanicová poezie pro roboty

Zkouška z kostí

Dva kopce vedle sebe, každý s jiným osudem. Jeden korunován hradem, druhý hřbitovem.  Na hrad táhnou davy za výmysly o zlatě a moci; kopec je však dávno odumřelý. Zato pod hřbitovem dýchá tepna do hlubiny. Vládne tu však správcová stiskem hyen. Nevpustí nikoho bez vědomostí. Za novu si skládá vějíř z náhrobků ležících ploše v zemi. Loupe je ven z hlíny prasklými palci jak oplatky. Kdosi …

nikola klanicová

Dialektika předjaří

Posvátná zvěř hrabe kopýtky v závějích nevědomí. Stará pavoučice se pohla, i když naoko vládne sníh. Brambory klí a chutnají sladce. To po nich páchne tvůj dech sklepem a plísněmi. Napij se, Karmelo, z nádoby na svěcenou vodu. Zasvěť svůj život hejnu vran. Víš, že je vysněná ta tvá cesta ke kostelu? Zastřené mysli vždycky sází na zázrak. A co tvůj nocležník? Zas přemítal nad hrůzou, co …

nikola klanicová kaligrafie

Lekce z nesmrtelnosti

Jen díky ní jsem se vypořádal se zánikem. Co vlastně říct o té vzácné bytosti?  Její sny byly studené jak strniště pod sněhem, na větrném poli, otevřeném na sever. Chodívala zároveň s kometami ke staré studni: snad z lásky ke kruhu, snad ze slabosti pro hloubku, protože v té studni odnepaměti voda není. Rozevřela si vždy zručně hruď a vytáhla pár popsaných listů. Zmačkala je …

nikola klanicová spisovatelka

Poklad na dně

  Lhaní a cingrlátka, kulhání pochroumaných víl. Ty jako by oddechovaly z posledních sil. Ve zkřivených prstech přivlekly grál až na náměstí. Čichaly, stařeny, čichaly kohosi, kdo se vymyká, kdo ještě něco hledá ve světě, kde se po předcích dědí jen nemoci. Zmateně se rozhlížely, až zachytily stopu. Táhlo je to k opileckým tvářím trhovců, což nedávalo smysl. Avšak pod jejich rukama víly rozpoznaly čarovné …

nikola klanicová

Rozčarování v divadle

Připili si a následovala předehra k neplození. Některé opery nestojí za nic.  On měl smoking a ona suché rty. Ty šaty si však odpoledne vyzvedl z půjčovny, voněly kýmsi cizím. Ona si přes retní rýhy natřela lesk a zdání vlahosti. Byli k sobě jen zdánlivě vstřícní, což je v přírodě normální. Celou tu dobu v samodržících punčochách myslela jen na to, jak jí táhne na nohy. Lidé zbožňují …

Tichý jezdec

Tichý Jezdec II

Ten pes prý umřel žízní. Nikdo neštěká. Jen neživotné tóny a tma. Mezera mezi zahradami a městěm rozšklebená, černá. Kéž by ona i smrt psa pocházely ze sucha. Taková prasklina vzniká ze stesku po protečeném životě. Rozevře se, jakmile je síla přežít vybitá: strouha pro pojmutí těla připravena. Lze ji i překročit, ale to, co následuje, není pokračování.  Město v tuto dobu spí. Nad betonem plápolají …

nikola klanicová kaligrafie

Ten Cizí

Šeptem se neslo krajinou: Ten Cizí. Ten Cizí dnes přijde k večeři. Ti, co jsou doma, jsou vždy méně vzácní, tudíž mu okamžitě začali podstrojovat. Započaly veliké přípravy a vše chtěli přivést k dokonalosti, aby obrazotvornost u stolu mluvila za ně.  Bohužel, z ozdobného krkavčího páru v té době už zbyl jen jeden. Idyla v podobě dvou kroužících pěvců nad jídlem se rozpadla a nezbývalo mnoho času ji …

Nikola Klanicová kaligrafie

Legenda o prášku

Přišli umělí lidé a ptali se na miminí prášek. Bylo velmi těžké s nimi mluvit. Na šňůře podél zdi viselo zašedlé spodní prádlo a v lednici plesnivělo maso. Neodbytní postávali vytrvale jak stíny toho zapraného neštěstí, děr mezi nohama a bajek o krajkách.  Kdo to jen otevřel dveře? Bylo jasné, že klepají oni! Vždy vycházejí ven těsně před bouřemi, kdy se obloha stane žlutošedá; jejich pleť …

nikola klanicova text art

Tajemství jednoho přístavu

Na molu sedí dívka a splétá si po paměti vlasy. Hned je vždy rozplete a začíná zas znova. Není s copem spokojená. Vypadá to jako obyčejné molo. Zatím je to místo pro Kazatele rybám.  Chodí je sem svým kázáním utěšovat. Ryby pronikly kluzkými těly pod břeh a dál, kde si lidé představují, že moře nesahá. V podzemních prostorách se potácí mladík s fleky místo očí. Trpí. Nikdo …