Co čtu 2-23

Co čtu 2-23

Co čtu
Únor / 2023
28.2. 2023 Brno

Giorgio Ferrero: Egypťané –poklady starobylých civilizací. Starověký Egypt je má celoživotní láska. V poslední době se k němu vracím stále častěji, jako by mi se ozval někdo z dávné minulosti a řekl: jsem tady, naše cesty se opět setkávají.  Knihu jsem dostala darem od Honzy Jílka, když vyklízel brněnskou vilu před prodejem. Tehdy jsem se dozvěděla, že kdysi uvažoval, zda se nestát archeologem. Tak jsme zjistili, že máme oba stejné hrdiny – naše egyptology a já jsem si odnesla pěknou hromádku knih na toto téma. Fotky v této knize jsou magické, ač si občas kladu si otázku, jestli to způsobuje staroegyptská kultura nebo um fotografa. Opakovaně se zastavuji u dřevěného modelu domu se sloupy, bazénem a sykomorami a nemůžu se vynadívat.

Rick Rubin: The Creative Art: A Way of Beeing – můj poslední londýnský úlovek. Věděla jsem, že knížka vychází a její nákup jsem si chladnokrevně naplánovala. Rick Rubin je jedním z mála lidí, které dovedu poslouchat, aniž by mě to unavilo nebo aniž bych se přistihla, že dávno myslím na něco jiného. Když čtu Rubinovu knížku, slyším jeho klidný a působivý hlas. Pojednává o procesu tvorby, ale nachází se ve zcela jiné lize než záplava vykalkulovaných příruček k sebezlepšení s číslicí v názvu. Hluboká poklona za způsob, jakým je text napsaný. Pouhý letmý pohled na stránku přináší proměnu.

Pokaždé když jsem v Londýně, kromě návštěvy knihkupectví vždy pořizuji své oblíbené černé čaje. Pro chladnější odpoledne jsem si oblíbila čínský čaj s růží,  Rose Pouchong Tea. Růžová chuť je spíše divoká, neustále unikající a jemná. Hedvábný sáček s čajovou směsí vypadá půvabně i vymáchaný, když ho zahazujete a jsem si jistá, že tento dojem také není náhoda.

Zjasněná noc 27. února, 23:27, kdesi za Brnem. Naivní lov polární záře, která nakonec vůbec vidět nebyla.

 

Kategorie

Chronologicky

    Předchozí článek

    Další článek