Mare Equidistanti

Mare Equidistanti

nikola klanicová

Ráno u snídaně jsem zničehonic řekla: Mare Equidistanti. Myslela jsem si, že je to jedno z měsíčních moří, ale na mapě Měsíce jsem je nenašla. Nejspíš ten název pochází z jedné staré sci-fi knížky. Seděla jsem pod palmou …

Co čtu 2-24

nikola klanicová

Ursula K. Le Guin: Levá ruka tmy. Legendární titul sci-fi literatury jsem začala číst na podzim. Předmluva americké autorky byla brilantně napsaná a hrdinové příběhu – obyvatelé z jiné planety  – měli fascinující zvláštnost: byli oboupohlavní a občas se …

Co čtu 1-24

nikola klanicová deník

Antonín Přidal: Z očí do očí. Kdysi dávno, na začátku 90. let,  jsme se s otcem dívali na pořady Klub Netopýr a Z očí do očí. Bylo to tehdy naprosté zjevení, sledovat po letech bolševického blábolení kultivovanou debatu. Některá témata …

Nový smysl hodin

nikola klanicová

Čas se konečně zpomalil. Podívám se na hodiny a žasnu, jak málo ukazují. Na všechno je mnohem víc času. Je to uklidňující.

Médée Berlin: Ze dna opery

nikola klanicová

Kdo si chce dát humra, nezamíří do pivnice. Když se dítě chystá do lunaparku, čeká kolotoč. A když jdu do německé státní opery, předpokládám produkci odpovídající instituci, která má prostředky a pozici přinášet to nejlepší.  

Holbein a tajemství tváří

nikola klanicová

Na cestě metrem po Piccadilly Line si prohlížím tvář Londýna, kterou se nikdo na fotkách nechlubí:  koridory pro vlaky opásané provazci kabelů, zpustlé parcely, byty s vyhlídkou do betonu a řady stejných domků s tenkými zdmi a propustnými okny, kde …

Hlas netopýra

​Je takzvaně krásně, všichni kolem jsou spokojení s letním počasím a já mám pocit, že mě ten teplý vítr může i zabít. Vtiskává suché šílenství do očí, do betonu, do skomírajících rostlin.

Co čtu 9-23

nikola klanicová

Boleslaw Michalek: Film, umění ve vývoji. Po dlouhé době jsem se ocitla v kavárně Era. Musím přiznat, že na mě působí pořád stejně bezútěšně. Můj vztah k funkcionalismu je sice hluboký, ale složitý, a i když se snažím o objektivitu, …

Recept na mandarinkové víno

blog nikola klanicová

Pořád jsem na cestě. Cosi mě žene po Azurovém pobřeží. Vyhladovělost po spočinutí a jména vlků na každém ukazateli u cesty. Zalesněné hory tak mocné, že mě chytá závrať. Střídají se s třpytivými přístavy, které se pyšní výřadem jachet, naskládaných …

Co čtu 8-23

nikola klanicová

Kdysi jsme se sestrou milovaly knížku Emanuela Vlčka Jak zemřeli. Pro někoho věcný antropologický výzkum ostatků historických osobností, pro nás napínavé a fascinující čtení. Ve stejném duchu je napsán článek o Mozartově lebce v letním čísle Vesmíru. Není …