John Berger: Způsoby vidění. Ačkoliv sociologické spisy nemívají dlouhou životnost, tyto eseje ze 70. let zůstávají stále zajímavé. Autor je komunista, což vysvítá už z prvních vět, ale to není žádné překvapení. Najít knížku o teorii umění, aby … …
Arkadij a Boris Strugačtí: Město zaslíbených. Román byl hotový v roce 1972, ale vyjít mohl až koncem 80. let. V originálu má kniha trochu jiný název. Objevuje se v něm slovo „obrečjonyj“, což by se dalo přeložit jako „odsouzený k záhubě“. … …
Někdo si myslí, že jezdit za obrazy různě po světě je můj koníček. Ale není to koníček. Je to úplně něco jiného. Zčistajasna dostanu informaci, kde a kdy, v jakém časovém okně se mám fyzicky dostavit na dané … …
“Na tento croissant budete vzpomínat“, říká mi chlapík na sobotním farmářském trhu, kde nakupuji dobrůtky ke snídani. Ráno je zamračené po deštivé noci. Všechno mi připadá známé a domácké, přestože jsem v tomto městě poprvé: stánky se sýry, … …
Mám ráda útlé a koncetrované knížky. Čtyři západy slunce otvírám na náhodných místech a jen tak se začtu, ze stránek sálá jiskřivý chladný vzduch a pohádkovost severu, kterou jsem si vysnila ze skandinávské literatury už v předškolním věku. Autobiografický … …
Giorgio Ferrero: Egypťané –poklady starobylých civilizací. Starověký Egypt je má celoživotní láska. V poslední době se k němu vracím stále častěji, jako by mi se ozval někdo z dávné minulosti a řekl: jsem tady, naše cesty se opět setkávají. … …
George Simenon: Vdova Coudercová. Co nevratného se stane, když nejdřív vidíte film a teprve potom čtete knižní předlohu? Postavy získají konkrétní tváře a nedá se s tím nic dělat. I když jsem si děj filmu vůbec nevybavila, protože jsem … …
Gymnázium na Slovanském náměstí aka gympl na Slovaňáku bylo založeno v roce 1920. Se stoletým výročím přišel kovid a oslavy se přesunuly na říjen 2022. V nedalekém Semilassu se konal sraz všech studentů i učitelů a v den oslav otevřeli školu … …
Naposledy jsem byla v Benátkách před pěti měsíci. Strávila jsem tam několik teplých zářijových dní. Když jsem pak opouštěla město a loď se rozjela, ještě jsem se naposledy ohlédla po bílých palácích vyrůstajících ze stříbrné hladiny. V tom gestu … …
Všem vyděračům, co straší lidi smrtí a rozdmýchávají nenávist. Je mezi námi spousta jedinců, co mají těžký život i bez vás. Je pro ně těžké přežít, i když nemají žádnou viditelnou či změřitelnou nemoc. Osud se s nimi nemazlil, nějaký … …