Mare Equidistanti
12.3. 2024 Cagliari Sardinie
Ráno u snídaně jsem zničehonic řekla: Mare Equidistanti. Myslela jsem si, že je to jedno z měsíčních moří, ale na mapě Měsíce jsem je nenašla. Nejspíš ten název pochází z jedné staré sci-fi knížky. Seděla jsem pod…
Co čtu 2-24
29.2. 2024 Brno
Ursula K. Le Guin: Levá ruka tmy. Legendární titul sci-fi literatury jsem začala číst na podzim. Předmluva americké autorky byla brilantně napsaná a hrdinové příběhu - obyvatelé z jiné planety - měli fascinující zvláštnost: byli…
Co čtu 1-24
29. 1. 2024 Brno
Antonín Přidal: Z očí do očí. Kdysi dávno, na začátku 90. let, jsme se s otcem dívali na pořady Klub Netopýr a Z očí do očí. Bylo to tehdy naprosté zjevení, sledovat po letech bolševického blábolení…
Nový smysl hodin
26. 12. 2023 Brno
Čas se konečně zpomalil. Podívám se na hodiny a žasnu, jak málo ukazují. Na všechno je mnohem víc času. Je to uklidňující.
Médée Berlin: Ze dna opery
3. 12. 2023 Berlín
Kdo si chce dát humra, nezamíří do pivnice. Když se dítě chystá do lunaparku, čeká kolotoč. A když jdu do německé státní opery, předpokládám produkci odpovídající instituci, která má prostředky a pozici přinášet to nejlepší.…
Holbein a tajemství tváří
16. 11. 2023 Londýn
Na cestě metrem po Piccadilly Line si prohlížím tvář Londýna, kterou se nikdo na fotkách nechlubí: koridory pro vlaky opásané provazci kabelů, zpustlé parcely, byty s vyhlídkou do betonu a řady stejných domků s tenkými…
Hlas netopýra
30. 9. 2023 Brno
Je takzvaně krásně, všichni kolem jsou spokojení s letním počasím a já mám pocit, že mě ten teplý vítr může i zabít. Vtiskává suché šílenství do očí, do betonu, do skomírajících rostlin.
Co čtu 9-23
30. 9. 2023 Brno
Boleslaw Michalek: Film, umění ve vývoji. Po dlouhé době jsem se ocitla v kavárně Era. Musím přiznat, že na mě působí pořád stejně bezútěšně. Můj vztah k funkcionalismu je sice hluboký, ale složitý, a i…
Recept na mandarinkové víno
29.8. 2023 Antibes
Pořád jsem na cestě. Cosi mě žene po Azurovém pobřeží. Vyhladovělost po spočinutí a jména vlků na každém ukazateli u cesty. Zalesněné hory tak mocné, že mě chytá závrať. Střídají se s třpytivými přístavy, které…
Co čtu 8-23
Kdysi jsme se sestrou milovaly knížku Emanuela Vlčka Jak zemřeli. Pro někoho věcný antropologický výzkum ostatků historických osobností, pro nás napínavé a fascinující čtení. Ve stejném duchu je napsán článek o Mozartově lebce v letním…
Co čtu 7-23
31.7. 2023 Brno
Jasunari Kawabata: Tanečnice z Izu a jiné prózy. Knížku jsem koupila v antikvariátu a byly to trochu nervy, protože jsem si ji chtěla vzít k moři a hrozilo, že nepřijde poštou včas. Nakonec to dopadlo…
Co moře umí
3.7. 2023 ostrov Cres
představ si, co moře umí usneš a probudíš se a ani to nevíš nemáš šaty nic z tebe nezbyde jenom ty
Co čtu 6-23
29.6. 2023 Brno
Peter Handke: Lucie v lese s Čímsi. Po Jiráskově ulici jsem chodívala jak ve snu, nevím, co přesně se tam vždycky stalo, ale když jsem se ocitla dole na Obilňáku, bylo to pryč. Tentokrát to…
Jeden den
7.2. 2023 Londýn
Ráno v parku Osamělý běžec v mlze. Často si tak připadám. Vidím jen na krok před sebe, ale pokračuji. Vím, že cesta tam je. Nepotřebuji vidět, kam vede. Mlha v Londýně je velmi přirozená a nikdy…
Co čtu 5-23
31.5. 2023 Brno
John Berger: Způsoby vidění. Ačkoliv sociologické spisy nemívají dlouhou životnost, tyto eseje ze 70. let zůstávají stále zajímavé. Autor je komunista, což vysvítá už z prvních vět, ale to není žádné překvapení. Najít knížku o…
Co čtu 4-23
30.4. 2023 Brno
Arkadij a Boris Strugačtí: Město zaslíbených. Román byl hotový v roce 1972, ale vyjít mohl až koncem 80. let. V originálu má kniha trochu jiný název. Objevuje se v něm slovo „obrečjonyj“, což by se…
Vermeer aneb co je za vesmírem
24.4. 2023 Amsterdam
Někdo si myslí, že jezdit za obrazy různě po světě je můj koníček. Ale není to koníček. Je to úplně něco jiného. Zčistajasna dostanu informaci, kde a kdy, v jakém časovém okně se mám fyzicky…
O ne-podobnosti
23. 4. 2023 Amsterdam
"Na tento croissant budete vzpomínat“, říká mi chlapík na sobotním farmářském trhu, kde nakupuji dobrůtky ke snídani. Ráno je zamračené po deštivé noci. Všechno mi připadá známé a domácké, přestože jsem v tomto městě poprvé:…
Co čtu 3-23
31.3. 2023 Brno
Mám ráda útlé a koncetrované knížky. Čtyři západy slunce otvírám na náhodných místech a jen tak se začtu, ze stránek sálá jiskřivý chladný vzduch a pohádkovost severu, kterou jsem si vysnila ze skandinávské literatury už…
Co čtu 2-23
28.2. 2023 Brno
Giorgio Ferrero: Egypťané –poklady starobylých civilizací. Starověký Egypt je má celoživotní láska. V poslední době se k němu vracím stále častěji, jako by mi se ozval někdo z dávné minulosti a řekl: jsem tady, naše…
Co čtu 1-23
31.1. 2023 Brno
George Simenon: Vdova Coudercová. Co nevratného se stane, když nejdřív vidíte film a teprve potom čtete knižní předlohu? Postavy získají konkrétní tváře a nedá se s tím nic dělat. I když jsem si děj filmu…
Kauza Slovaňák
10.10. 2022 Brno
Gymnázium na Slovanském náměstí aka gympl na Slovaňáku bylo založeno v roce 1920. Se stoletým výročím přišel kovid a oslavy se přesunuly na říjen 2022. V nedalekém Semilassu se konal sraz všech studentů i učitelů…
Benátky pod maskou
1.3. 2022 Benátky
Naposledy jsem byla v Benátkách před pěti měsíci. Strávila jsem tam několik teplých zářijových dní. Když jsem pak opouštěla město a loď se rozjela, ještě jsem se naposledy ohlédla po bílých palácích vyrůstajících ze stříbrné…
Všem vyděračům
9.11. 2021 Brno
Všem vyděračům, co straší lidi smrtí a rozdmýchávají nenávist. Je mezi námi spousta jedinců, co mají těžký život i bez vás. Je pro ně těžké přežít, i když nemají žádnou viditelnou či změřitelnou nemoc. Osud…
Dopis do Casina
17.3. 2021 Brno
O Mobilním casinu by se dalo napsat několik knih a vědeckých spisů. Dvacet let je dlouhá doba, nejen pro firmu, ale i pro člověka. Je to kus života. Jako všechny kultovní firmy vzniklo Mobilní Casino…
Zámek a sníh
Brno 14/2 23:07
Dny jsou bílé a stále delší. Odjela jsem na jedno staré místo, k zámku, který se už nějaký čas vracel do mé mysli. Šamani říkají, že je dobré taková vyzvání následovat, protože část duše tam může…
Nezcizitelné území
17.1 2021 Brno
Je to asi měsíc, co přišel ježek. Krčil se kousek od vchodových dveří. Cpal hlavu do rohu mezi zídkami, uprostřed města, na betonové dlažbě. Ze všech možností, kde mohl skončit, skončil tady, v naprosté bezvýchodnosti.…
Zastavené hodiny
30.9. 2020 Vídeň
Kdo by to byl řekl, že Rakousko pro mě budou symbolizovat větrné parky. Lopatky turbín se otáčejí tak pomalu, že má člověk nutkání rukou je postrčit. Připomínají odcizené, příliš sytlizované květiny budoucnosti. Vyrašily ze zdejší…